Historie noise hudby

Od 10. let 20. století začali skladatelé používat nalezené zvuky – sirény, stroje, motor letadla či psací stroje – jako součást hudby. Skladby jako Parade (1917), Symfonie továrních sirén (1922) nebo Ballet Mécanique (1924) využívaly netradiční nástroje jako vrtule či ptačí zpěv z desky.
Edgard Varèse a John Cage pak otevřeně rozmazávali hranici mezi hudbou a hlukem. Cage tvrdil, že „všechny zvuky mají hudební potenciál“ a používal nahrávky, rádia, deště nebo šum.

Ve 40. letech začali skladatelé jako John Cage a Pierre Schaeffer experimentovat se zvuky mimo tradiční hudební nástroje – např. elektronickými páskami, sirénami, nádobami či rádiem. Schaeffer vytvořil pojem musique concrète, tedy hudbu složenou z nahraných zvuků, upravených technikami střihu a přehrávání.
Cage posunul pojetí hudby ještě dál – v díle 4'33" (1952) neodezněl ani jeden tón, čímž ukázal, že i ticho (nebo hluk okolí) je hudbou. Pracoval také s náhodností, šumem z rádií, kazetami nebo připraveným pianem.
Na přelomu 50. a 60. let vznikaly první skupiny, které využívaly běžné předměty jako nástroje – např. Group Ongaku v Japonsku, Nihilist Spasm Band v Kanadě nebo Musica Elettronica Viva v Itálii.
Hudební umění se tak posunulo od čistých tónů k plnému přijetí hluku jako legitimního hudebního materiálu.

V roce 1966 začali The Mothers of Invention a The Velvet Underground používat koláže hluků a experimentální zvuky. Beatles ve skladbě „Tomorrow Never Knows“ využili páskové smyčky a efekty inspirované Stockhausenem. Jejich pozdější skladba „Revolution 9“ (1968) je kompletní zvukovou koláží, vytvořenou hlavně Johnem Lennonem a Yoko Ono.
V 70. letech pokračovali v experimentování i Jefferson Airplane a Ned Lagin, jehož album Seastones obsahovalo elektronický hluk a prostorový zvuk, na kterém spolupracovali členové Grateful Dead.
V roce 2013 umělec Rutherford Chang vytvořil noise kompozici vrstvením 100 kopií White Album od Beatles přehrávaných současně.

Noise rock, no wave, drone metal
Noise rock spojuje rock s hlukem – zkreslení, zpětná vazba, improvizace. Klíčové kapely: Sonic Youth, Velvet Underground, The Godz. Lou Reedovo Metal Machine Music (1975) je považováno za zásadní noise nahrávku. La Monte Young a jeho minimalistický "drone" měl vliv na skupiny jako Earth a Sunn O.
Industriální hudba
V 70. a 80. letech vznikla industriální hudba, která kombinovala hluk, kovové perkusy a nekonvenční nástroje. Klíčoví umělci: Throbbing Gristle, Einstürzende Neubauten, Coil, Nurse with Wound. Kultura kazet a punk ovlivnily směr no wave a post-industriální noise.
Japanoise
Od 80. let Japonsko produkuje extrémní hlukovou hudbu známou jako Japanoise. Nejznámější je Merzbow, inspirovaný Lou Reedem i dadaismem. Další významní: Hijokaidan, Masonna, Incapacitants, Hanatarash. Od 90. let tvoří japonská scéna páteř celého žánru noise.